Aktuality

Upozorňujeme vás na skutečnost, že byl vyhlášen stav nouze podle energetického zákona, což je upraveno v ustanoveních § 54 v elektrické soustavě a § 88 v dodávkách tepla podle citovaného zákona. To znamená, že provozovatelé přenosových soustav jsou povinni reagovat na živelní události a případně snižovat nebo zcela přerušovat dodávku energií, pokud by mohlo důvodně dojít k dalším poruchám, nebezpečím či ohrožení života a zdraví osob.

Vláda České republiky vydala dne 6. února 2013 Nařízení, jímž stanovuje pravidla pro zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií a pravidla pro vydávání emisních plaket.

Na našich stránkách jsme v rámci cyklu Aktuality uvedli podrobněji obsah zákona č. 318/2012 Sb., který novelizuje „základní“ zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií. Informovali jsme vás, že novela zavádí nově okruh osob, které mají povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy. Ten nebyl zcela novým institutem, když se již v uvedeném zákoně vyskytoval i před novelou, avšak týkal se pouze nových budov či větších změn dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2.

V předešlé části jsme vysvětlili obsah průkazu energetické náročnosti budovy a uvedli, kterých budov se týká a při jakých příležitostech je nutno uvedený průkaz předložit a tím pádem ho mít již vyhotovený. Je třeba věnovat pozornost případům prodeje budovy nebo její ucelené části, pronájmu budovy a pronájmu ucelené části budovy, byť tato poslední povinnost nastane až ke dni 1.1.2016.

V této části se zaměříme na průkaz energetické náročnosti budov ve smyslu ustanovení § 7a zákona o hospodaření s energií, podle něhož je stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni:

Jak jsme psali již v předcházejících sděleních, došlo k významné novelizaci zákona o hospodaření energií (to je zákon č. 406/2000 Sb.), provedenou zákonem č. 318/2012 Sb., jehož účinnost nastala ke dni 1.1.2013.

Evropskému průmyslu hrozí konkurenční nevýhoda – stoupající ceny energií a žádná strategie, jak je přibrzdit anebo alespoň nějak výrazněji regulovat. Jenže dost tuhá regulace tvorby cen energií v europrostoru nepomáhá. Zástupci energeticky náročného průmyslu z Evropy pokukují po vývoji cen v USA, kde klesají anebo alespoň nestoupají v důsledku rozsáhlejší těžby břidlicového plynu.

Jak jsme na tomto místě již v předchozích relacích informovali, přišel ČEZ o licenci v Albánii. Představitelé polostátní firmy tvrdí, že situaci v Bulharsku zvládnou a nedopadnou jako v Albánii. Velvyslanec v Sofii tvrdí, že lidé protestují spíše proti celkovým poměrům v zemi. ČEZ přitom může v Bulharsku brzy přijít o licenci. Tamní vláda totiž podle serveru Patria.cz rozhodne během dvaceti dní o tom, zda zahájí odebrání licence na distribuci elektřiny, bylo uvedeno na uvedeném zdroji 18. února. Události se daly do pohybu rychleji, než jsme očekávali a dnes již víme, že vláda nejen zahájila jednání o přezkumu licence, ale včera dokonce bulharská policie s týmem vyšetřovatelů zahájila prohlídku prostor společnosti ČEZ a ENERGO PRO v Sofii s cílem, zajistit a zřejmě i zjistit jakéso důkazy o nelegální činnosti společnosti ČEZ v Bulharsku.

V té souvislosti je rovněž zajímavé uvést, že další kauzou, o kterou se zajímá policie, by mohl být nevýhodný prodej německé společnosti Mibrag. ČEZ si ji přes své Severočeské doly koupil v roce 2009 napůl s firmou EPH, v níž drží akcie finanční magnáti z PPF, J&T a také šéf fotbalové Sparty Daniel Křetínský.

Energetický a průmyslový holding /EPH/ se bude ucházet o koupi českého provozovatele plynovodů Net4Gas v konsorciu s australským fondem Macquarie, který nabízí k prodeji skupina RWE. EPH již koupil od společností GDF Suez a E.ON celkem 49 procent Slovenského plynárenského priemyslu.

Češi se díky podpoře obnovitelných zdrojů řadí na špičku ve výrobě solární energie v Evropě. Ze statistik Evropské fotovoltaické průmyslové asociace vyplývá, že vyšší výkon fotovoltaiky na obyvatele mají pouze solární elektrárny v Německu a v Itálii. V Česku byly k rozvodné síti ke konci roku 2011 připojeny solární elektrárny s instalovaným výkonem 1959 megawattů. To představuje výkon 185,4 wattu na jednoho obyvatele.

Jako mimořádnou aktualitu s ohledem na vývoj v oblasti fotovoltaických elektráren a dění kolem nich přinášíme výňatek z rozhovoru s výkonnou ředitelkou České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) ing. Zuzanou Musilovou.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zatím nepovede správní řízení s těžařskou společností Czech Coal, která je ve sporu s Elektrárnami Opatovice (EOP) o dodávky uhlí. Podle předsedy úřadu existuje prostor pro smírné řešení konfliktu.

Minulé vedení Energetického regulačního úřadu zřejmě protizákonně stanovilo neúměrně vysoké výkupní ceny fotovoltaické elektřiny a stát přišel až o desítky miliard korun. Upozornil na to audit, který si nechal regulátor vypracovat. Audit navíc sabotovali zaměstnanci, které za to úřad vyhodil. ERÚ dal proto podnět na státní zastupitelství, které by mělo vyšetřit, zda nedošlo ke spáchání trestného činu zneužití úřední osoby s předpokládanou škodou v rozsahu desítek miliard korun.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa ve včerejší debatě v FTV Prima (10.2.2013) prohlásil, že za průvan v peněženkách daňových poplatníků kvůli vysokým výkupním cenám energie z obnovitelných zdrojů může bývalá vláda expremiéra Jana Fischera. Připustil také, že průšvih se solární energií stál možná až bilión korun a může vést k trestnímu stíhání některých státních úředníků. „Je to nesmyslný systém, v němž sehrála roli zelená ideologie. Docela dobrý nápad byl brutálně zneužit,“ prohlásil Chalupa. Ministr upozornil, že to byl klub ODS, který jako jediný ve Sněmovně všemi hlasy v roce 2005 hlasoval proti návrhu zákona o elektřině z obnovitelných zdrojů. Na to však připustil, že v roce 2009 nereagovala vláda na varovné signály o pokřivenosti systému. Podle Chalupy za současný stav mohou poslanci, kteří v roce 2005 zákon odhlasovali, a poté končící vláda, ve které byla i ODS, a následně vláda premiéra Jana Fischera, které v druhé polovině roku 2009 a v roce 2010 tehdy již hrozivou situaci neřešily.

Zájemce o dostavbu Temelína, společnost Westinghouse Electric Company, chce v případě vítězství v tendru pro stavbu elektrárny Temelín využít českou ocel. Tu by mohly české firmy dodávat i pro další jaderné bloky Westinghousu jinde v Evropě.

Energetický kolos ČEZ se nejspíš zbaví chvaletické uhelné elektrárny. Podle informací serveru Aktuálně.cz z konce ledna se o prodeji jedná s holdingem EPH. Transakcí by se měl ČEZ snažit urovnat rovněž vztahy s Evropskou komisí, která s českou firmou vede antimonopolní řízení.

Společnost ČEZ oznámila v závěru roku 2012, že se v roce 2013 dokáže obejít bez uhlí, které její elektrárně Počerady dodává Czech Coal. Podle nového plánu mají být v provozu tři z pěti dvousetmegawattových bloků, které budou spalovat uhlí z dolu Nástup Tušimice. Jak jsme již dříve informovali, ČEZ nabízí Počerady k prodeji v rámci snahy o smír s Evropskou komisí, která firmu podezírá ze zneužití dominantního postavení na trhu. O uvedenou elektrárnu projevily zájem Czech Coal a Energetický průmyslový holding.

Od začátku roku 2013 je účinná řada ustanovení zákona č. 318/2012 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů. Již jsme částečně o novele informovali, zavádí zejména tzv. energetické štítky budov, kterými budou muset být označeny jak nové budovy, tak v delším časovém horizontu i stavby již dokončené.

Energetická firma ČEZ chce do roku 2015 postavit v Polsku tři větrné farmy s celkovou kapacitou 175 megawattů. Uvedla to ve svém prohlášení ze dne 7. ledna tohoto roku, kterým tak potvrdila zprávu listu Rzeczpospolita. Polsko by mělo do roku 2020 zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů ze současných 5 procent na 15.

Zaručené výkupní ceny solární energie vyvolaly v Německu doslova energetickou horečku. Podle vládního plánu nové elektrárny neměly vyrábět více jak 3,5 gigawattů, reálně však produkují téměř dvakrát víc. Berlín proto omezil státní dotace, ale podnikatele to neodradilo.

Albánská vláda hodlá zabránit firmě ČEZ, aby prodala podíl v albánské distribuční divizi CEZ Shpërndarje. Tvrdí rovněž, že jí ČEZ dluží na škodách zhruba jednu miliardu USD (19 miliard Kč). Skupina ČEZ vstoupila do Albánie v roce 2009.

O tom, že tendr za 200 až 300 miliard korun je opravdu závažná věc, svědčí i prosincová návštěva americké ministryně Hillary Clintonové v České republice, když se na několik hodin zastavila v Praze hlavně proto, aby zde za USA podpořila firmu Westinghouse v tendru na rozšíření jaderné elektrárny v Temelíně – viz rovněž naše aktualita z 3. 12. 2012.

V rámci cyklu našich aktualit pro vás vyhledáváme a připravujeme informace, které pokládáme za důležité i zajímavé. A je jen příznačné, že první zprávou v novém roce 2013 zahajujeme problematiku na úseku dotačního programu Zelená úsporám, který rovněž i v roce 2013 má přispívat na energetická opatření. V první řadě se zaměřuje ale už na energetická opatření v rodinných domcích, na něž má mít připraven objem dotačních prostředků ve výši 1,4 miliardy korun. Peníze do tohoto dotačního programu budou putovat z prodeje emisních povolenek v evropském systému obchodování s povolenkami.