Aktuality

Významné energetické firmy už nechtějí snášet tlak Evropské unie z neustálé regulace oboru. Pokud se prý přístup vlád a Evropské komise nezmění, do konce desetiletí se jen obtížně vyhneme častým výpadkům dodávek i prudkému zdražení elektřiny. I toto zaznělo na pražském energetickém fóru /2.2.2012/. Zástupce generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku Jan Pánek sám připouští, že v zemích EU je zapotřebí investovat do roku 2020 celkově 500 miliard eur a dalších 600 miliard eur do přenosových a distribučních sítí. Sama Evropská komise přitom přiznává, že je třeba investice v oblasti energetiky podporovat.

Senát Parlamentu ČR na své 15. schůzi projednal návrh zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně dalších zákonů. Cílem návrhu zákona je především nastavit dlouhodobě stabilní podmínky podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů. Senátoři se rozhodli vrátit návrh zákona poslancům s pozměňovacími návrhy.

Česká republika je z hlediska jaderné bezpečnosti třetí nejlépe hodnocenou zemí ze států, které disponují jaderným materiálem. Nejbezpečnější je Austrálie, nejméně bezpečná je Severní Korea, informuje ve středu agentura AFP s odvoláním na americkou organizaci Iniciativa o jaderném ohrožení. Iniciativa je projektem, který vede bývalý americký senátor Sam Nunn, a zpravodajské oddělení týdeníku Economist. Jeho cílem je pomocí indexu bezpečnosti upozorňovat na opatření, kterými jednotlivé státy s jaderným materiálem nebo atomovými zbraněmi mohou zajistit jejich bezpečnost.

Na začátku nového roku se ještě vrátíme k nově zavedeným odvodů, přesněji řečeno, dani, ukládaným z výroby elektřiny ve fotovoltaických zařízeních. Výrobci solární elektřiny platí solární daň od začátku loňského roku. Proti této dani vystupuje i komisař Oettinger: "Přestože rozumím, že se detaily navrhovaného zákona stále vyvíjí, mezi investory panují obavy, že zákon povede ke změně struktury a úrovně podpor, a tedy i ke snížení hodnoty dříve učiněných investičních rozhodnutí," píše Oettinger v dopis z poloviny loňského prosince českému ministrovi průmyslu, kterou má k dispozici Platforma pro OZE, jež sdružuje podnikatele v obnovitelných zdrojích.

Společnost Transfer Energy a.s. Vám přeje vše nejlepší do nového roku 2012.

Státy, které se odklánějí od jádra, budou potřebovat elektřinu dovážet, a zatím není jasné odkud, řekl 3. 11. 2011 premiér Petr Nečas (ODS) v projevu na energetické konferenci. Nejde tak vyloučit potíže se zásobováním elektrické energie, myslí si.

Jak jsme předpokládali v předchozím sdělení, i nadále probíhá trend zvyšování cen za tepelnou energii. Podle agentury ČIA (6.10.2011) ceny tepelné energie v příštím roce vzrostou, a to až o více než 10 %. Tento odhad některých analytiků potvrdil v rozhovoru pro Rádio Česko analytik společnosti Ena Jiří Gavor. Důvodem zdražení bude dle Gavora růst cen zemního plynu a uhlí či zvýšení dolní sazby daně z přidané hodnoty.Podle Gavora bude mít zdražení větší dopad na obyvatele rodinných domů. V roce 2013 budou ceny tepla dle Gavora dále růst. Teplárny se totiž budou muset nevyhnutelně začít připravovat na novou přísnější ekologickou legislativu, která bude závazná po roce 2016.
 

Na prahu další topné sezóny přinášíme několik aktualit ze světa energetiky, která je neoddělitelná od celkové hospodářské situace naší země. Hned v úvodu se tak vracíme k našim předcházejícím úvahám zejména o vývoji cen energetických komodit. Dotkli jsme se vícekrát fotovoltaických elektráren a přístupu státu k nim, resp. jejich provozovatelům. Proto snad ani nepřekvapí následující sdělení o tom, že rozvoj právě těchto elektráren z minulého roku bude mít zásadní vliv na zdražování elektřiny ještě nejméně 15 let a přinese miliardové náklady, jak na konci léta uvedla to předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková.

V pondělí 10.10.2011 bude zahájena topná sezńa 2011/2012.
 

Česká republika má v Evropě i ve světě jednu z nejsilnějších podpor jaderné energetiky bez ohledu na události ve Fukušimě.

 Návrh Státní energetické koncepce pro Českou republiku počítá v příštích 50 letech s výrazným navýšením výroby elektřiny z atomu. To by se navíc podle návrhu mělo podílet i 15 procenty na výrobě tepla v Česku. Ze současných cca 20 terawatthodin by se množství energie podle návrhu postupně zvýšilo na 100 až 140 TWh. Návrh přitom počítá se spotřebou elektřiny kolem 80 TWh. Česko by tak vyrábělo až dvojnásobek toho, co na elektřině spotřebuje.

  Pro Řecko se hledají různé scénáře pro sanaci obrovských dluhových zátěží. Jedním z návrhů, který se začal projednávat je možnost využití potenciálu 300 slunečních dnů, kterým tato balkánská země disponuje, což by mohlo hrát do not jak všem příznivcům solární energetiky, tak i těm, kdo vyrábí sluneční kolektory a v neposlední řadě by to mohlo pomoct Řecku, které by začalo prodávat elektřinu ze slunce. Otázkou zůstává, kdo kromě Německa, kde stále převažuje tendence navyšovat výrobu z obnovitelných zdrojů, tuto elektrickou energii bude odebírat, když je všeobecně známo, že je stále dražší než elekřina z konvenčních elektráren. V tuto chvíli těžko spekulovat, je ale jisté, že všechny státy EU tomuto procesu nakloněny nebudou.

V souvislosti s posledními událostmi v Libyi bude s velkou pravděpodobností docházet k tomu, že po převzetí rafinérií protistátními vzbouřenci se uvolní těžba ropy v důsledku čehož cena černého zlata již teď začímá klesat. Faktem však zůstává, že k obnovení těžby v původním rozsahu zřejmě v Lybyi nikdy nedojde, neboť některá ropná pole mají být trvale poškozena.

 ČEZ plánuje zmodernizovat do roku 2022 vodní elektrárny Slapy, Lipno a Orlík, které spolu se Štěchovicemi vyrábějí v celé republice nejvíce energie z vody. Ředitel vodních elektráren ČEZ Zdeněk Saturka uvedl pro Metro (7.6.2011), že díky komplexní rekonstrukci v posledních letech jsou schopny zvyšovat efektivitu výroby elektrické energie a při stejném průtoku vyrábět více elektřiny pro koncové spotřebitele. Rovněž podtrhl, že elektrárny Vrané nad Vltavou, Kamýk a Mohelno již nyní dodávají více energie díky novým technologiím. To je jedna z cest obnovování nových zdrojů energií navíc šetrných k životnímu prostředí, neboť nalézání dalších forem výroby energií se stává zcela klíčovým faktorem energetických strategií.

 Na základě odhadu Mezinárodní Energetické Organizace ze začátku června 2011( International Energy Association ) globální poptávka po plynu může do roku 2035 překročit 25% celkové energetické potřeby. 

  Pravidelně se na tomto místě zamýšlíme nad možným vývojem cen energií, zejména energie elektrické. Náš významný a ekonomicky silný soused – Spolková republika Německo přijal zajímavé rozhodnutí, které bude ovlivňovat vývoj cen elektrické energie, potažmo i jiných druhů energií více, než dnes můžeme předpokládat.

 Během minulého měsíce jsme byli svědky nárůstu cen energií, zejména elektrické energie, který byl vyvolán jednak důsledky přírodní katastrofy v Japonsku, jednak víceméně spekulativními pohyby cenových pásem na evropském trhu s elektrickou energií.

Trh po vítězství strany Zelených v Bádensku-Württembersku již počítá s tím, že po odstavení z provozu minimálně 2 jaderných elektráren nebude jiná náhrada za atom než fosilní paliva. Tento fakt má v tomto regionu za následek kromě vzůstu cen elektřiny i zvýšení ceny uhlí.

Tuzemský nedostatek uhlí se začíná stávat hybatelem ve změně v uvažování o přechodu od centrálního zásobování teplem k paroplynovým jednotkám.

 Od roku 2020 se v západním světě má stavět jen na základě principů trvalé udržitelnosti.

 V souvislosti s událostmi ničivé přírodní katastrofy v Japonsku minulý týden nastal rychlý vývoj v oblasti obchodování s elektrickou energií.

Dnes, tedy 17.3.,  vláda měla údajně odsouhlasit novelu atomového zákona, která počítá s "jadernými" poplatky pro předmětné elektrárny. Za efekt by to ve svém důsledku mohlo mít i zvýšení celkové ceny za dodávku elektřiny.

Vyšlo nové vládní ustanovení o "vyúčtování odvodu z elektřiny ze slunečního záření".

 4.3.2011 v  časopise Building World vyšel článek v podobě rozhovoru s generálním ředitelem naší společnosti.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje nový zákon o podporovaných zdrojích energie, který by měl být předložen ještě do konce tohoto roku. 

Poslanecká sněmovna hodlá ještě letos projednat novelu energetického zákona, novela souvisí s nutností začlenit do března 2011 takzvaný třetí energetický balíček Evropské unie do českého právního řádu.