Aktuality
Daň z výroby elektřiny ve fotovoltaických zařízeních.
Na začátku nového roku se ještě vrátíme k nově zavedeným odvodů, přesněji řečeno, dani, ukládaným z výroby elektřiny ve fotovoltaických zařízeních. Výrobci solární elektřiny platí solární daň od začátku loňského roku. Proti této dani vystupuje i komisař Oettinger: "Přestože rozumím, že se detaily navrhovaného zákona stále vyvíjí, mezi investory panují obavy, že zákon povede ke změně struktury a úrovně podpor, a tedy i ke snížení hodnoty dříve učiněných investičních rozhodnutí," píše Oettinger v dopis z poloviny loňského prosince českému ministrovi průmyslu, kterou má k dispozici Platforma pro OZE, jež sdružuje podnikatele v obnovitelných zdrojích.
Komisař Evropské unie pro energetiku Günther Oettinger poslal ministru průmyslu a obchodu Martinu Kubovi dopis, ve kterém za investory projevuje obavu nad budoucností obnovitelné energetiky v Česku. Oettinger kritizuje hlavně novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou loni schválila sněmovna a kterou ve středu mají schvalovat senátoři. Novela mimo jiné od roku 2013 legitimizuje retroaktivní zavedení takzvané solární daně 26 % na výrobu elektřiny z fotovoltaických elektráren.
Tématem se musíme zabývat z prostého důvodu, kterým je zcela jednoznačný dopad na ceny elektrické energie. Ta samozřejmě nezůstanou ušetřeny jakýchkoli vlivů právě s ohledem na dotace a následné zdanění výroby elektřiny v solárních systémech. Jak jsme se již několikrát zmínili v našich loňských komentářích, nedůsledná státní energetická politika a její cenová nevyváženost dnes paradoxně ženě cenu elektřiny vzhůru v situaci, kdy je dostatek či snad i nadbytek výrobních zdrojů a kapacit.
Eurokomisař Oettinger není jediný, koho český zákon o podporovaných zdrojích energie znepokojuje. Proti novele vystupují také výrobci zelené elektřiny, podle nichž zákon diskriminuje malé zdroje na úkor velkých energetických společností. Oettinger si také v dopise všímá, že Česko ještě neimplementovalo evropskou směrnici 2009/28/EC o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, kterou mělo implementovat do konce roku 2010.
Pokud stát nestihne směrnici do poloviny ledna sjednotit s národní legislativou, bude mu hrozit žaloba od Soudního dvora Evropské unie. "Česká republika směřuje k naplnění svých závazků v oblasti obnovitelných zdrojů a v duchu toho, co píše pan komisař Oettinger, nastavuje optimální rámec jejich podpory tak, aby byla ekonomicky co nejefektivnější. Co se týče transpozice směrnice č.28 z roku 2009, klíčová ustanovení již česky právní rad obsahuje a naplnění zbývajících částí pak přinese nový zákon o podporovaných zdrojích, který nyní projednává parlament,“ reaguje na dopis Kuba.
Oettinger není jediný, koho zákon o podporovaných zdrojích energie znepokojuje. Proti novele vystupují také výrobci zelené elektřiny, podle nichž zákon diskriminuje malé zdroje na úkor velkých energetických společností. Kritici z řad investorů si stěžují na změnu dotací, která podle nich znemožní získávat bankovní úvěry pro výstavbu nových elektráren nad 100 kilowatt. Současný zákon výrobci zelené elektřiny totiž garantuje povinný výkup elektřiny distributorem za pevně stanovenou výkupní cenu. Novela ale ruší institut pevně stanovené ceny. Místo toho bude výrobce dostávat hodinové zelené bonusy, které se budou odvíjet od ceny elektřiny na spotovém trhu. Výrobce bude zároveň muset najít obchodníka, který od něj elektřinu vykoupí. Pokud ho nenajde, povinně vykupující ji od něj odkoupí. Novela však již nestanovuje, jakou minimální cenu dostane výrobce od povinně vykupujícího. Výrobce elektřiny tudíž nově nebude schopen předložit bance plánované výnosy a to mu stíží získání bankovního úvěru, bojí se výrobci obnovitelné energie.
Další problém může čekat přenosovou soustavu České republiky, která je limitována technickou kapacitou přenosů. Navíc svým geografickým umístěním přímo přitahuje okolní státy k přenosu svých energií jejím prostřednictvím, což zase ale přináší výnos z poplatků za přenosy. Zatím jsme nezjistili, že by výnosy tohoto druhu měly vliv na cenu elektrické energie ve smyslu snížení ceny nebo snížení podílu složené ceny elektrické energie. Česká soustava "trpí" v důsledku změn energetické koncepce v Německu, které odstavilo své jaderné elektrárny a zvyšuje svůj podíl tzv. zelených zdrojů. Případná instalace transformátorů, které by Česko ochránily před zatížením, by se projevila i v cenách elektřiny.
Tuzemská elektrická soustava v loňském roce kvůli obnovitelným zdrojům v Německu čelila většímu zatížení než obvykle. Česko by proto na hranicích mohlo instalovat transformátory, které budou náhlé toky energie omezovat. Instalace dvou takových zařízení by ale stála kolem dvou miliard korun, které by spotřebitelé museli zaplatit v cenách elektřiny. Na tiskové konferenci to 11. 1. 2012 řekl generální ředitel provozovatele soustavy ČEPS Vladimír Tošovský. ČEPS byl loni nucen v některých situacích zvládnout přenos až 3500 megawattů elektrického výkonu, přitom obvyklá hodnota se pohybuje kolem 1000 MW. V letošním roce by měl instalovaný výkon německých větrných a solárních elektráren dosáhnout zhruba 55.000 MW. V roce 2010 to bylo zhruba 42.000 MW.
Podobná zařízení na regulaci přeshraničních toků elektřiny již provozuje Rakousko. Jak nedávno napsal deník E15 podobné problémy zaznamenalo i Polsko, které však již má v plánu instalaci speciálních transformátorů. Letos na jaře proběhne v Polsku tendr na firmu, která je bude instalovat a samotná realizace by podle deníku neměla přesáhnout 3 roky. V důsledku polské obrany by však docházelo k dalšímu náporu na českou soustavu. Česká strana se tak obdobnému kroku jako Poláci nevyhne. Ve větrných dnech se tranzit německé elektřiny zvyšuje až desetinásobně proti obchodním plánům. Potíž je i v tom, že se jižní Německo potýká s odstavením tamních jaderných elektráren, jak uvádí E15.
Největšímu náporu čelila přenosová síť od 25. listopadu do 16. Prosince 2012. Ke kritickým stavům kromě nárazového výkonu větrných parků na severu Německa přispěl loni také výrazný nárůst instalovaného výkonu německých fotovoltaických elektráren. Problémy s přenosem energie také způsobilo odstavení osmi jaderných elektráren na severu a jihu Německa. Přenosovou soustavu zatížilo také intenzivní přeshraniční obchodování s elektřinou. Dalším faktorem byl nedostatek vody ve vodních elektrárnách na Balkáně, čímž se zvýšil dovoz elektřiny do této oblasti.
Podle Tošovského je instalace transformátorů na hranicích s Německem pro omezení přenosu elektřiny až krajním řešením. ČEPS s německými kolegy se snaží smluvně dohodnout na dodržování podmínek bezpečného provozu soustav. Zároveň v příštích letech plánuje ČEPS do modernizace soustavy investovat miliardy korun. "Chceme ten problém vyřešit kombinací několika řešení," dodal Tošovský. Případná instalace transformátorů by se podle Tošovského neprojevila v cenách elektřiny dramaticky. Poplatek za přenos tvoří kolem čtyř procent konečné ceny. "Dohlížel by na to Energetický regulační úřad," dodal. Bývalý šéf elektrárenské společnosti ČEZ Martin Roman již loni prohlásil, že německý odklon od jádra je příležitostí pro Česko. Pokud bychom totiž na své území německou elektřinu nepustili, došlo by ke kolapsu německé sítě. Němci by podle jeho slov měli za přenos elektřiny přes české území platit, a to až sedm miliard korun ročně.
Za použití zdrojů ČTK a IDnes c TE 12012012 1057
